Jak jsem si stěžovala na mezinárodním poli

 Mám ráda, když se sebemenší školní problém, konflikt či nedorozumění vyřeší okamžitě. Nejsem zastáncem dlouhého protahování. Své výhrady sděluji rodičům neprodleně a je to ten nejosvědčenější způsob, jak co nejrychleji " vyčistit" vzduch a nastolit opět příznivou přátelskou atmosféru. I nedávno jsem takto řešila nepěknou rvačku mezi spolužáky. Zatepla jsem nadatlovala na mail oběma stranám sporu popis situace a požádala o výchovné rodičovské zapůsobení. Zatímco jedna maminka okamžitě uchopila výchovu pevněji do rukou, stanovisko druhé maminky nikde. Moc se mi to nezdálo, neboť ona maminka se o působení svého dítěte ve škole živě zajímá. Pomyslela jsem si, že zřejmě s mými připomínkami nesouhlasí. Z omylu mě vyvedl až mail, který dorazil o dva dny později. Jeho prostřednictvím jsem byla seznámena s tím, že píšící dáma má sice stejné jméno jako má domnělá adresátka, nicméně pochází ze vzdáleného Ústí nad Labem a už mnoho let žije v ještě vzdálenějším Finsku. Dokonalá technika pouhým přidáním tečky mezi jméno a přijímení doručila mou přízemní školní stížnost do země tisíců jezer místo do místní Hrabůvky. Finská dáma byla jistě zaskočena, že její ratolest páchá alotria až ve vzdáleném Česku, já zase překvapena, jak jednoduše si lze postěžovat úplně cizímu člověku. Chybně zaslaný mail jsem ihned poslala na správnou adresu a konečně tedy můžeme situaci řešit doma- v Česku....v Ostravě....Hrabůvce :-D. Ať žije e-mailová pošta!!!!!!!!!